Co tě vedlo k tomu, stát se dobrovolníkem při 10. Národních letních hrách speciálních olympiád pro sportovce s mentálním postižením?
Speciální olympiády mají v České republice dlouholetou tradici, chtěla jsem být součástí tak velké a známé akce. Líbí se mi myšlenka začlenit lidi s mentálním postižením mezi zdravé, a ne je držet pod zámkem v ústavu.

Čemu jsi se po čas této velké sportovní akce věnovala?
Jako dobrovolníci jsme se snažili zajistit hladký průběh akce. Fungovali jsme například jako navigátoři při cyklistickém závodu, zajišťovali jsme dodržení časového harmonogramu, někteří z nás působili jako rozhodčí atd.

Jaký byl tvůj největší zážitek z letošních speciálních olympiád?
Zážitků je nespočet, nerada bych jeden nadřazovala. Velice příjemné při práci s mentálně postiženými je jejich náhled na svět, jejich upřímnost a smysl pro fair play. To bylo asi nejvíc inspirativní.  

Jak bys celkově zhodnotila tuto akci?
Jak už jsem řekla, přijde mi báječné, když se lidé dokážou domluvit, uspořádat a hlavně zaštítit podobnou akci. Domnívám se, že všichni sportovci si to užili a to je hlavní.