Bylo pro Vás rozhodnutí ČNB o zachování úrokových sazeb překvapením?

Nebylo to překvapení. Zatím je nejistota silná jako v 2. polovině minulého roku. Rizika jsou ze strany zahraniční poptávky s ohledem na změnu fiskální politiky, která působí nepříznivě v kratším i delším období. Skrze snižování výdajů i velkou zadluženost bude podvazován hospodářský růst. Mohlo by to působit negativně i na zahraniční poptávku v rámci české ekonomiky.

Jaká je Vaše prognóza vývoje úrokových sazeb?

V naší prognóze počítáme se stabilitou úrokových sazeb do konce roku 2010. Očekáváme zvýšení o 50 bazických bodů v první polovině roku 2011.

Jak vidíte vývoj letošní inflace? Není podle Vás předpověď ČNB podstřelená?

V minulosti ČNB spíše podstřelovala inflační cíle, ale podle prognózy na rok 2010 žádný výraznější rozdíl nečekáme.

Česká národní banka (ČNB) ve Zprávě o finanční stabilitě vypracovala tři možné scénáře budoucího vývoje české ekonomiky. Podle všech by měl být vývoj HDP v české republice ve tvaru W. Jaký je Váš názor na vývoj v následujících čtvrtletích?

My se domníváme, že data budou trochu pozitivnější, a to jak v tom 2. čtvrtletí, tak v tom třetím. Právě s ohledem na stavebnictví, které v 1. čtvrtletí významně ztrácelo kvůli negativnímu efektu počasí, tak i na základě německých čísel. Ta ukazují, že by mělo být 2. čtvrtletí relativně silné, což by mělo podpořit českou ekonomiku. Vývoj ve 2. čtvrtletí tak vidíme optimističtěji než Základní varianta ČNB.

Co se týká 2. poloviny roku, tam samozřejmě údaje nemáme. Předpokládáme, že zahraniční poptávka bude relativně silnější a bude podporovat českou ekonomiku. S výraznějším zbržděním nepočítáme, pořád čekáme nějaké čtvrtletní zisky.

Evropská unie chystá nové orgány a způsoby regulace bankovního sektoru. Cítíte v tomto ohledu nějaké riziko pro bankovní sektor v České republice?

Čekáme, že úvěrová politika bude relativně slabší, než tomu bylo v minulosti. Na druhou stranu musíme odlišovat český bankovní sektor od jiných, kde vlastně ostatní bankovní sektory na východ od nás i v eurozóně vykazují trochu větší nestabilitu. ČNB to svými testy českého prostředí potvrdila, navíc i banky vykazovaly relativně dobrou úroveň kapitálové přiměřenosti. Poměr vklady versus úvěry je v podstatě pořád pozitivní a umožňuje další úvěrovou kreaci, bez toho aniž bychom museli shánět kapitál.

Záleží na tom, jaké varianty finanční regulace zvítězí. Jestli to bude pohledem nějaké svazující regulace nebo udržování a krytí krátkodobých aktiv pasivy a podobné věci. To bude přijatelnější a asi i méně násilné.

Jaký je Váš postoj k novému guvernérovi ČNB?

Hlasování Bankovní rady ČNB byla v posledních měsících společná, což naznačuje, že to předání bude relativně poklidné. Možná, že viceguvernér Singer je spíš zastáncem volnější měnové politiky alespoň během posledního měnového cyklu. Byl nejvýrazněji pro snižování úrokových sazeb, je nejvíce holubičí muž v Bankovní radě. Když ale porovnáme jeho hlasování se skutečným vývojem, nakonec ke snížení došlo. Celkové hlasování ho nakonec doběhlo. Možná by se tak dalo říci, že Singer bude představovat rychlejší reakci centrální banky. Možná tam bude výraznější aktivismus. Otázka je, zda se tak bude chovat i v pozici guvernéra, který vždy bere více v potaz rizika kvůli svému rozhodujícímu hlasu.

V poslední době se stavili guvernér ČNB Singer a viceguvernér Hampl veřejně proti přijetí eura. Jaký je Váš osobní postoj k tomuto tématu?