České zemědělství obecně vykazuje nejlepší efektivitu z nových členských zemí EU, oproti původní evropské patnáctce ale stále ještě mírně zaostává. Konkurenceschopnější jsou naši zemědělci v rostlinné výrobě, větší rezervy jsou v živočišné produkci. To je také důvodem, proč mají v ČR největší problémy chovatelé hospodářských zvířat, zejména prasat, a také producenti mléka. Tuto situaci se ale zemědělci snaží změnit a mají v tom plnou podporu nového vedení ministerstva. Například chovatelé prasat mohou nově čerpat dotace ve výši 325 milionů korun zaměřené na podporu ozdravování chovů.

Jaké jsou vaše priority v rámci dotačních programů pro příští rok? Plánujete nějakým způsobem dotovat producenty biopotravin?

Hlavní prioritou je v maximálně možné míře využít finančních zdrojů z EU. To znamená, že v rozpočtu Ministerstva zemědělství musí být dostatek peněz na programy, ve kterých je stanovena povinnost členských zemí evropské dotace spolufinancovat. Mezi základní priority resortu nejen na rok 2012, ale na celé volební období, dále patří urychlení komplexních pozemkových úprav s cílem identifikovat pozemky v krajině a umožnit jejich vlastníkům, aby mohli se svým majetkem reálně nakládat. Realizované úpravy ostatně podporují také obecný rozvoj venkova a navíc úzce souvisí s další ambice ministerstva, kterou je zlepšení stavu naší krajiny, v praxi snížení rizika vodní a větrné eroze. S tím opět souvisí investice do protipovodňových opatření a obecně veškeré programy vedoucí ke stabilizaci vodních režimů v krajině a zvýšení kvality vody. Samozřejmě chceme dále podporovat konkurenceschopnost našich zemědělců a pokračovat v podpoře kvalitních českých potravin. A to včetně podpory propagace a odbytu našich sladkovodních ryb, které jsou tradičním produktem a do budoucna skýtají velkou šanci na využití našich národních zkušeností a přírodního bohatství.

Státní podnik Lesy české republiky plánuje transformaci na akciovou společnost. V jakém časovém horizontu, předpokládáte, by to mohlo nastat?

Předně chci říci, že státní podnik sám o sobě neplánuje nic, může pouze plnit zadání zřizovatele, což je velmi politické téma, protože některé strany přeměnu na akciovou společnost falešně překrucují jako přípravu na privatizaci. Takovou úvahu samozřejmě odmítám, protože důvody pro transformaci současného státního podniku Lesy České republiky jsou jiné - umožnit využití zisků tohoto podniku buď pro posílení státního rozpočtu, nebo rozpočtu Ministerstva zemědělství, anebo samotné oblasti lesnictví. Forma státního podniku se pro tento účel nehodí, protože při vytváření tohoto typu právní formy nikdo nepředpokládal, že by takové podniky vytvářely každoročně mnoho miliard zisku, takže se tyto peníze bez užitku kumulují v podniku. Převod LČR na akciovou společnost je jen jednou z možností řešení, ale rozhodnutí o způsobu transformace LČR by se už nemělo dlouho odkládat.

Jak hodnotíte tendr Lesů ČR na lesnické práce po roce 2012?

V době, kdy jsem na ministerstvo zemědělství nastupoval, byl již proces veřejné zakázky v takové fázi, že by jeho přerušení způsobilo více škody než užitku. LČR navíc podle vyjádření Úřadu na ochranu hospodářské soutěže při tendru neporušily podmínky zákona o zadávání veřejných zakázek. Přesto chceme pro další etapu tendru LČR, která bude vyhlášena v roce 2012, oproti dosavadní praxi některé parametry změnit. Možné změny jsou v současné době předmětem diskusí odborníků, každopádně bychom ale chtěli rozšířit možnosti prodeje a nákupu dřeva na tuzemském trhu a podpořit tak trh se dřevem v ČR. To by mělo oproti současnému stavu vytvořit více konkurenční prostředí. Takzvaná "Dřevěná kniha", která je zaměřena prakticky jen na hospodářské využití lesů, bude podrobena analýze, navíc ale k sobě dostane "druhou nohu," která bude naopak zaměřena na environmentální role lesa.

Jak hodnotíte trend posledního roku, kdy se část zemědělské půdy využívá pro solární elektrárny? Jaký předpokládáte vývoj v oblasti bioplynu?

Solární elektrárny tak, jak byly v ČR pojaty, hodnotím jako negativní působení někdejší vládní Strany zelených na tuzemské politické scéně. Politici a odpovědní úředníci nedohlédli nebo nechtěli dohlédnout důsledků, které vysoká podpora solárních elektráren společnosti přinese. Pokud se týká bioplynových stanic, pak jejich existenci považuji za vhodné rozšíření podnikatelských aktivit zemědělců a vůbec lidí na venkově a za příspěvek k energetické soběstačnosti venkova. Musíme ale rozlišovat! Bioplynové stanice likvidující zemědělský i biologický nezemědělský odpad jsou pro českou krajinu a venkov, a nakonec i pro ekonomiku zemědělců nesporným přínosem. Naproti tomu bioplynky využívající takzvaně "cíleně pěstovanou biomasu", sice podporují vyšší průmyslové využití krajiny, ale současně přispívají k růstu rizika erozí nebo povodní a jsou kvůli těmto důsledkům pro společnost negativní. V tom druhém případě je tedy jakákoli státní podpora velmi sporná.

A jaký je potenciál nevyužité půdy pro energetické využití? Plánujte v této oblasti nějaký návrh?

Potenciál zemědělské půdy pro energetické využití je velmi relativní pojem. Zemědělci hovoří o ploše kolem 600 000 hektarů, je ale třeba vědět, že v tomto případě mluvíme o intenzivní zemědělské produkci, která sice může být prospěšná pro ekonomiku zemědělců, ale ne pro krajinu. Plánovat ze strany státu počet hektarů, které by měly být využity tím či oním způsobem, by ovšem byl návrat do minulosti, takže Ministerstvo zemědělství v tomto směru žádný návrh předkládat nebude. Jiná věc je nastavení podpor na produkci obnovitelných zdrojů energie, které může zemědělce k využití půdy pro energetické účely motivovat nebo je naopak od toho odrazovat. I to je dnes předmětem velkých diskusí, protože nechceme udělat stejné chyby, které vedly ke zmíněnému boomu solárních elektráren a negativním důsledkům z toho plynoucích.

Jaký očekáváte vývoj resortu zemědělství pro rok 2012?

Stejně jako jiné oblasti hospodářství bude i zemědělství v letošním roce ovlivňováno především ekonomickou situací vyspělého světa a vývojem v eurozóně. Většina dosavadních prognóz předpovídá pokles HDP, zastavení hospodářského růstu, recesi. To vše znamená v důsledku pokles spotřebitelské poptávky, a tedy i možností odbytu zemědělských surovin a v konečném důsledku také možný pokles cen za zemědělské produkty. Nechci v tuto chvíli dělat nějaké předčasné a unáhlené závěry, přesto se domnívám, že zemědělství jako celek hospodářský výsledek z loňského roku 2011 v roce letošním nepřekoná.

Chcete upozornit na zásadní téma týkající se zemědělství, které jste v našich otázkách nezaznamenal?

Rok 2012 bude klíčový pro definitivní vyjednání pozice českého zemědělství v rámci reformy Společné zemědělské politiky EU (SZP), která stanoví základní parametry a objemy zemědělských podpor na sedmileté období 2014 až 2020. Řada věcí je předjednána, ještě nic ale v současné době není definitivní, a proto se musíme hodně soustředit na úspěšnou agrární diplomacii. Jednou z velkých šancí pro ČR je možnost využívat v letech 2014 až 2020 evropských finančních prostředků z Operačního programu Rybářství, což může významně napomoci našemu rybníkářství a rybářství. Ne každý ví, že EU je v produkci ryb nesoběstačná, navíc oprávněně sílí tlaky na omezování mořského rybolovu. To představuje možnost pro rozvoj sladkovodního rybářství, je to ale jen jedna z konkrétních možností, o nichž se vedou jednání. Chci ale upozornit na to, že vedle těchto příležitostí do budoucna SZP může našim zemědělcům přinést i zvýšené riziko, zejména proto, že struktura zemědělství v ČR je odlišná od většiny zemí EU. Naším cílem proto musí být v první fázi vyjednat pro naše zemědělce optimální podmínky, které budou reflektovat specifika našeho zemědělství. V následné fázi k tomu pak musíme vytvořit jednotlivé podpůrné programy, které zvýší konkurenceschopnost našeho zemědělství a podpoří růst přidané hodnoty v zemědělství i potravinářství. Tyto programy by ale zároveň měly přispívat ke zvyšení kvality naší krajiny a k obecnému rozvoji venkova, což zdaleka neznamená jen podporu zemědělského podnikání.