Již z předběžných výsledků je zřejmé, že společnost Letiště Karlovy Vary s. r. o., provozovatel karlovarského letiště, dosáhne pozitivního hospodářského výsledku, zisku v řádu miliónů korun. Přesný výsledek hospodaření ale bude k dispozici později, až bude dokončena účetní uzávěrka za loňský rok.
Hospodaření společnosti nejvíce ovlivnil zejména nárůst objemu přepravy, a to jak v objemu počtu cestujících, kteří využili služeb letiště, tak i objemu letů v kategorii obchodní dopravy. Letiště odbavilo v loňském roce rekordní počet cestujících za celou dobu existence, celkem 99 014, portfolio služeb letiště bylo rozšířeno o oblast přepravy carga, kde jsme odbavili na odlet celkem 133 639 kg zboží a pošty. V průběhu roku 2011 se z letiště Karlovy Vary začalo vedle tradičních destinací, Moskvy a Sankt Petěrburgu, létat i do destinací nových: Jekatěrinburgu a Samary. Kromě toho v roce 2011 letecké společnosti zkoušely otevřít i linky do dalších měst, Kyjeva, Rostova na Donu a Baku, ale o tyto linky nebyl ze strany cestujících dostatečný zájem a byly zrušeny. V letním období se létalo tradičně do turecké Antalye.

S jakými či kolika dopravci spolupracujete? Budete v letošním roce s nimi rozšiřovat spolupráci?

V současné době spolupracujeme s ČSA, Aeroflotem, Rossyia a Ural Airlines a probíhají jednání s dalšími leteckými společnostmi o rozšíření linek, respektive otevření linek do nových destinací v oblasti CIS, odkud je o cesty do našeho regionu největší zájem. Naše letiště, vzhledem k jeho charakteru a klientele, která cestuje do našeho regionu, je využíváno tradičními síťovými dopravci. Do budoucna bychom ale rádi přivedli na letiště i letecké společnosti, které by primárně sloužily občanům našeho regionu a jejichž linky by směřovaly do zemí v západní Evropě. V tomto případě však jde o dlouhodobý projekt, který je závislý na mnoha faktorech, z nichž jen některé jsme my, jako provozovatel letiště, schopni přímo ovlivnit.

Plánujete v letošním či následujícím roce uskutečnit nové investice? Pokud ano, o jaké projekty se jedná a jakým způsobem by mělo být zajištěno jejich financování?

Provozování letiště je dlouhodobá podnikatelská aktivita, která je navíc determinována mnoha předpisy a nařízeními, jejichž naplňování je velmi nákladnou záležitostí a proto vyžaduje odpovědné plánování aktivit obecně a v oblasti investic to platí dvojnásob. Proto plánujeme investiční aktivity na několik let dopředu.

Zatímco v loňském roce jsme se zaměřili na investice do infrastruktury letiště, z nichž nejvýznamnější byly rozšíření odbavovací plochy pro letadla a výstavba nového parkoviště pro naše cestující. V letošním roce se naopak budeme zaměřovat na investice do techniky, zejména do techniky, která slouží v procesu odbavování cestujících a letadel. Plánujeme pořídit například nový tahač letadel, odmrazovací vozidlo, schody pro cestující a další v celkové hodnotě cca 18 miliónů korun (bez DPH). Všechny tyto investice budou pořizovány z vlastních prostředků společnosti, takže buď budou hrazeny z disponibilních prostředků letiště, nebo prostřednictvím dostupných finančních nástrojů - leasing, půjčka, které budeme následně splácet. Jiná cesta pro naše letiště neexistuje.

Jaký vývoj očekáváte na trhu osobní letecké dopravy a nákladní letecké dopravy v letošním roce?

Odpověď na tuto otázku není jednoduchá, protože letecká doprava je velmi úzce svázána s vývojem ekonomiky, a to jak domácí, tak evropské či světové a ekonomické výhledy nejsou příliš pozitivní. Rostoucí ceny paliva, které jsou nejvýznamnější nákladovou položkou leteckých společností, vytvářejí tlak na zvyšování cen letenek. Na druhou stranu je zde velký přebytek kapacit a silný konkurenční boj, faktory, které nedovolují ceny přepravného zvýšit na reálnou úroveň a tak mnohé letecké společnosti nejsou z přepravy schopny pokrýt své náklady a následně se dostávají do velkých ekonomických problémů. Zároveň v reakci na ekonomickou nejistotu klesá poptávka po cestování, takže letošní rok nebude pro odvětví letecké dopravy jednoduchý, ostatně první dopady jsme mohli zaznamenat v posledních dnech - bankroty společností Cirrus Airlines, Spanair, Malev nebo v našich končinách Czech Connect Airlines. A zde v Evropě bude situace ještě komplikovanější. Rozhodnutí EU o zavedení povinného nákupu emisních povolenek pro leteckou dopravu už tak složitou situaci dále komplikují. Rovněž dodatečné zdanění letectví, mnohdy maskované bohulibými účely (ekologické, hlukové a jiné daně) ze strany mnoha vlád, které vidí v letecké dopravě snadný zdroj příjmů, fakticky posouvají evropské letectví do zcela nekonkurenceschopné pozice, jejímž výsledkem budou jen vysoké ceny pro spotřebitele a úpadek ve srovnání s ostatními oblastmi, kde je naopak rozvoj letectví podporován jako jeden z motorů ekonomiky.

Pokud bychom ale otázku zúžili na to, jaký vývoj očekáváme na našem letišti, tak předpokládáme, že vzhledem ke specifickému charakteru našeho provozu bude letošní rok pokračovat v růstovém trendu, a to jak v objemu přepravených cestujících, tak zboží. Uvědomujeme si ale, že naše přepravní výkony jsou úzce vázány na poptávku zejména po lázeňské péči a proto očekáváme zvýšenou aktivitu jak podnikatelských subjektů, tak politických reprezentací měst a kraje pro přilákání nových klientů do našeho regionu. Věříme, že by se nám mohlo ve spolupráci s leteckými společnostmi podařit v letošním roce otevřít jednu či dvě nové linky na naše letiště.

Chcete upozornit na zásadní téma týkající se Vaší společnosti nebo trhu, které jste v našich otázkách nezaznamenal?

Je do jisté míry nepochopitelné, jak rozdílně je posuzována letecká doprava na straně jedné a ostatní druhy dopravy na straně druhé. Například veřejná letiště, která jsou stejnou součástí dopravní infrastruktury státu jako nádraží, silnice, kolejové tratě apod. musejí být schopna samofinancování, což je ovšem v případě regionálních letišť velmi sporné. V rámci EU je zcela běžné, že regionální letiště, která zajišťují dopravní dostupnost a ekonomický rozvoj regionu, jsou financována z veřejných prostředků, a to jak v oblasti investic do infrastruktury, tak i v oblasti provozu, zajištění bezpečnosti a dalších oblastech. Obecně se má za to, že letiště je po provozní stránce samofinancovatelné, pokud dosahuje alespoň objemu 300 000 cestujících ročně. A pokud jde o schopnost investovat či získat komerční úvěr, pak se uvádí, že objem cestujících by měl dosahovat alespoň 3 000 000 cestujících.
Z tohoto pohledu je třeba zdůraznit fakt, že i v evropském srovnání jsou výsledky a fungování společnosti Letiště Karlovy Vary s. r. o. pozoruhodné, protože při objemu přepravených cestujících, který teprve v loňském roce dosáhl necelých 100 000, je společnost ekonomicky zcela soběstačná, nevyžaduje žádné subvence či financování z veřejných prostředků. Naopak, společnost si v rámci svých ekonomických aktivit vydělá na pokrytí všech provozních nákladů, financuje z vlastních prostředků investice, čímž mimo jiné zhodnocuje veřejný majetek, který má pronajatý a zároveň, což je velmi důležité, ještě dosahuje zisku.