Jaký by mohl být konečný výsledek hospodaření Penzijního fondu za rok 2011? Očekáváte nějaké výrazné vychýlení od loňské částky? Proč?
Očekáváme obdobnou úroveň zhodnocení podobnou jako za rok 2010, tedy přesahující úroveň 500 mil. Kč čistého zisku. Konečné výsledky však ještě musí přezkoumat auditor a o rozdělení dosaženého zisku rozhodnout valná hromada ING Penzijního fondu.
Ke kolika % by se mohlo přiblížit zhodnocení střadatelů ve fondu? Díky čemu bude takového čísla dosaženo?
Zmiňovaná úroveň zisku koresponduje se zhodnocením ve výši přesahujícím dvě procenta. Jeho rozdělení však podléhá rozhodnutí jediného akcionáře v působnosti valné hromady, která se bude konat v druhém čtvrtletí letošního roku.
Podle ministra financí ČR Miroslava Kalouska by se reforma mohla spustit v roce 2013 i bez Jednoho inkasního místa, státní správa to prý administrativně zvládne - souhlasíte?
V tuto chvíli řešení, ve kterém by tekly prostředky klientů skrze JIM od počátku roku 2013, se jeví jako krajně nepravděpodobné. Technická realizace návrhu je čistě na MF a nezbývá než věřit, že v současnosti diskutované řešení, které počítá se zapojením finanční správy, by dokázalo JIM alespoň přechodně nahradit. V opačném případě hrozí, že penzijní fondy a klienti budou na reformu plně připraveni, avšak prostředky klientů by byly dočasně evidovány jinak, např. virtuálně.
Jste také stejného optimistického názoru, jako pan ministr Kalousek, že v II. pilíři penzijní reformy bude spořit až 2,5 milionu lidí (tedy polovina ekonomicky aktivních)?
Tvrzení ministra financí Miroslava Kalouska ohledně zapojení 2,5 milionu lidí do druhého pilíře vnímám jako velmi odvážné. Rádi bychom v tomto směru viděli i nějakou alespoň informační kampaň ze strany státu, která by měla ambice lidem reformu plně vysvětlit. Jedině tak bude možné dosáhnout většího zapojení obyvatelstva v druhém pilíře.
Již nyní některé subjekty deklarují vážný zájem zapojit se do penzijní reformy, jak se díváte celkově například na zapojení bank?
Je pro banky reálné plnit kapitálové požadavky a přitom se ještě účastnit II. pilíře? Účast v druhém pilíři je podmíněna splacením základního kapitálu ve výši 300 milionů Kč, což není zanedbatelná částka. Lze předpokládat, že tento kapitálový požadavek bude mít za následek to, že o zapojení do druhého pilíře budou uvažovat pouze seriózní správci.
Kolik subjektů odhadujete, že se zúčastní spuštění penzijní reformy?
V tuto chvíli těžko soudit, dá se však předpokládat, že jich nebude více než 10.
Registrujete zvýšenou fluktuaci klientů vzhledem k blížícímu se 28. únoru?
Ano, v poslední době sledujeme mírně zvýšenou míru přestupů klientů mezi fondy. Je třeba ale poznamenat, že ve většině případů tato změna pro klienta není výhodná. Nejvíce na ni vydělá právě zprostředkovatel, který klienta k přestupu přesvědčí.
Jaký názor máte na ministerstvem navrhované "předdůchody"?
Dle mého názoru institut předdůchodů v konečném důsledku povede k ještě větší oblibě nově vznikajícího pilíře. Tuto změnu plně podporujeme, avšak je třeba s případnou novelizací přijít s dostatečným časovým předstihem, abychom se na ni mohli všichni adekvátně připravit.
Jak vidíte budoucnost české penzijní reformy?
Lze předpokládat, že změny ve třetím pilíři budou dlouhodobé, jelikož na nich panuje shoda napříč celým politickým spektrem. Nový produkt třetího pilíře se dle našeho názoru brzy stane jedním z nejoblíbenějších produktů na trhu. Budoucnosti druhého pilíře příliš nenahrává neustálá pře mezi jednotlivými představiteli politických stran, kvůli nimž nelze do budoucna určité úpravy jeho stávajícího nastavení vyloučit.
Jak moc je podle Vás pravděpodobné, že se v budoucnu ČR dočká po případné změně politického vedení reformy této penzijní reformy? Je nyní nastavena optimálně, nebo ještě něco "chybí"?
Myslím, že toto nastavení rozhodně není optimální. Především jsme stále přesvědčeni, že vstup do druhého pilíře měl být povinný, případně měl být zaveden institut tzv. „automatic enrollment", který by lidi automaticky směřoval do druhého pilíře, ale zároveň by dával prostor k jeho odmítnutí, a tím zachoval dobrovolnost druhého pilíře. Takové nastavení by v delším časovém horizontu (navzdory vyššímu transformačního deficitu) vedlo k lepší fiskální udržitelnosti celého penzijního systému.
Jak ze své pozice hodnotíte finanční gramotnost Čechů a jejich přístup ke spoření na stáří?
Ztotožňujeme se s názorem, že Češi obecně mají relativně vyšší finanční sebevědomí, avšak skutečné znalosti mírně pokulhávají, což prokazují i dlouhodobé průzkumy finanční gramotnosti ING Pojišťovny. Lze předpokládat, že díky penzijní reformě finanční gramotnost Čechů poroste, což vnímáme samozřejmě pozitivně.



Mohlo by Vás zajímat
NAŠE PRODUKTY

