Příručku „Provádění řemeslných prací v Německu" najdete na internetu pod:
http://www.hwk-regensburg.de/76,3,25.html - zde kliknout na Einheitlicher Ansprechpartner - zcela dole na stránce jako PDF: Ausführung von handwerklichen Dienstleistungen in Deutschland (tschechisch).

Zveřejněná verze nyní ještě obsahuje i omezení, která trvají do úplného otevření německého pracovního trhu v příštím roce. „Přizpůsobení textu podmínkám od května 2011 nebude nijak náročné, protože platné německé předpisy a zákony se tím nezmění", zdůraznil organizátor akce, Ludwig Rechenmacher, z řemeslnické komory z Regensburgu.

Pro naprostou většinu německých účastníků Mariánskolázeňských dialogů byl křest příručky zcela novým zážitkem a nahlédnutím do novodobých českých zvyků. Zaujala a nadchla je kreativita Čechů, kteří na rozdíl od Němců většinově patří k nevěřícím. Kmotrovství se ujal výkonný ředitel řemeslnické komory z Regensburgu, Toni Hinterdobler, společně s českým generálním konzulem v Mnichově, Josefem Hlobilem.

Mariánskolázeňské dialogy se stávají uznávanou konferencí příhraničních regionů mezimetropolitních oblastí z Bavorska, Horního Rakouska a Čech. Letos se jich 11. listopadu zúčastnilo přes 160 zástupců firem, škol, institucí a úřadů, což oproti prvnímu setkání před třemi lety představuje nárůst o 50%. Ve třech pracovních skupinách se diskutovalo o spolupráci, zlepšení vzdělávání a přeshraničních projektech. Svého cíle, vytvořit různorodé přeshraniční kontakty, sítě pro spolupráci a tok informací a dát podnět k jejich novému vzájemnému propojení, se řemeslnická komora opět zhostila na výbornou. Potvrzuje to ředitelka Regionální hospodářské komory Plzeňského kraje Radka Trylčová: „Jsem ráda, že jsem se mohla zúčastnit, získala jsem zde pro svoji práci důležité podněty a kontakty." Stejného názoru byli i přítomní zástupci českých jednotných kontaktních míst.

Dalším velkým jednacím tématem bylo odborné vzdělávání a nedostatek učňů. Je zapotřebí zkvalitnit výuku a překonat protiklady, na tom se shodli všichni účastníci, kteří podporují přeshraniční vzdělávání. Iniciativy, jako je výměnný projekt pro učně řemeslnické komory se Středním odborným učilištěm stavebním v Plzni (ředitel Mgr. Miloslav Šteffek), ukazují cestu do budoucnosti: Mladí lidé poznají výuku v sousední zemi a obdrží další kvalifikaci. Problémem je přirozeně rozdílný jazyk, ale existují zde povzbudivé příklady ze škol a projektů na obou stranách hranice.

Otázkou zůstává, zda na české straně dojde po otevření německého pracovního trhu k úbytku učňů v učňovských školách. Učební poměr je v Německu spojen s pracovní
smlouvou a zaměřuje se více na praxi. Návštěva školy je omezena na 1 den v týdnu a doplněna občasnou celotýdenní výukou v řemeslnické komoře. Vzhledem k tomu, že německé firmy bojují s nedostatkem vhodných učňů v oblasti stavebnictví a ve zpracování kovů, plastů a potravin, budou zájemci z Čech vítáni. „My rozhodně příští rok nebudeme v Čechách vést nějakou náborovou kampaň," uklidňuje výkonný ředitel řemeslnické komory Toni Hinterdobler obavy české strany a dodává: „Pokud se někdo sám rozhodne pro učební poměr v Německu, bude mít dveře otevřené. Základní podmínkou je znalost němčiny."

Sladění rozdílného odborného školství je během na dlouhou trať. Potvrzují to zkušenosti Dr. Brigitte Pertschy z řemeslnické komory ve Freiburgu, o které se s přítomnými podělila. V příhraniční oblasti Alsaska a Bádensko-Württemberska mají obdobné jazykové problémy jako u nás, ale duální výuka existuje na obou stranách hranice. Proto se v roce 2006 zrodila myšlenka duálního odborného přeshraničního vzdělání. Mladí Francouzi absolvují praktickou část učebního oboru v Německu a ve Francii budou navštěvovat školu s výukou v rodném jazyce, u Němců to bude naopak. Projekt počítá se zakončením učebního poměru s německým i francouzským výučním listem. Pro pracovní trh obou zemí tak budou k dispozici mladí lidé se znalostí obou jazyků a požadovaným odborným vzděláním. Trvalo 3 roky, než byl projekt 2008 schválen všemi francouzskými a německými školami, úřady a ministerstvy. V současné době probíhá tříletá pilotní fáze, která je navíc omezená jen na určité obory.