Jaká kulturní událost Vás v poslední době zaujala?

Potkalo mě v poslední době několik krásných uměleckých zážitků, ale absolutním vrcholem byl koncert Českého filharmonického sboru z Brna pod vedením profesora Petra Fialy v Kostele svatého Šimona a Judy, který 30. března zahájil II. ročník našeho Velikonočního festivalu. Zazněly skladby Handla-Galluse, Brucknera a v závěru „O sacrum convivium" Oliviera Messiaena, čtyřminutová miniatura ve skvostném, nebesky průzračném provedení. "

"Užil" jsem si premiéru Gogolovy Ženitby ve Vinohradském divadle v režii Vladimíra Morávka a s krásnými výkony Martina Stropnického, Veroniky Žilkové a především Viktora Preisse, a také podařenou Havelkovu inscenaci opery Jacquese Offenbacha Hoffmanovy povídky v Národním divadle. A nesmím zapomenout na zcela čerstvé zážitky, premiéru Mozartovy Kouzelné flétny v Divadle Josefa Kajetána Tyla v Plzni (divácky vděčné a opravdu komické opery v režii Jany Kališové, jen s jemnými náznaky zednářských mystérií) a Bělohlávkův koncert s naším orchestrem, na němž zazněla díla Mahlera, Zemlinského (písně na slova Maurice Maeterlincka v krásném podání Dagmar Peckové) a především Foersterova 4. symfonie, která ukázala kvalitu tohoto dnes poněkud opomíjeného skladatele. Zážitkem bylo už jen sledovat, jak v současnosti světově patrně nejproslulejší český dirigent postupně na zkouškách odkrývá kvality partitur a také kvality orchestru FOK, který jako by si vděčně vzpomněl na 13 let šéfovského působení Jiřího Bělohlávka.

Na přeskáčku se s rozkoší probírám Bernsteinovými texty v knize O hudbě (Koncerty pro mladé publikum), které jsem v autorově charismatickém provedení zažil jako „pachole" v tehdejší Československé televizi, a v duchu se ptám, proč dnešní svobodná Česká televize není schopna kvalitní hudbě a pořadům o hudbě věnovat alespoň takový prostor, jako televize nesvobodná. A bojím se pomyslet, že to souvisí také s nejhorším „kulturním" zážitkem, který se nazývá „předvolební kampaň".

Na co byste pozval naše čtenáře?

Jako muzikant se samozřejmě moc těším na Pražské jaro. Nenechám si ujít úvodní koncert, na němž Smetanovu Mou vlast bude 16 let po svém vzniku hrát moje milovaná Pražská komorní filharmonie s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou, a také oba koncerty Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, z nichž zejména provedení Beethovenovy Deváté 31. května pod taktovkou Jiřího Kouta bude jistou náplastí pro všechny, kterým tento hudební skvost na festivalu již několik let chybí. Rád bych pozval také na mimořádnou hudební událost, kterou budou dva koncerty našeho orchestru ve Smetanově síni 23. a 24. června, na nichž opět za řízení šéfdirigenta Jiřího Kouta zazní monumentální Verdiho Rekviem se znamenitými světovými sólisty a Pražským filharmonickým sborem.

Ilja Šmíd stojí v čele Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.

Fotografii poskytl Ilja Šmíd.