Kdy jste se poprvé setkala s němčinou, co bylo důvodem pro studium němčiny?
Moje první kontakty s němčinou spadají do mých dětských let. K zájmu o cizí jazyky a konkrétně o němčinu mne vedli moji rodiče a první lekce němčiny mi začaly dávat od mých sedmi či osmi let dvě tety mé maminky, učitelky jazyků v důchodu, které v mém dětském životě převzaly místo předčasně zemřelých babiček. Vzpomínám si, jak jsem byla pyšná, když jsem si najednou - byť s pomocí slovníku - dokázala přečíst v němčině vyprávění v dětské knížce, které pro mě o několik měsíců dříve bylo ještě příliš složité. Přání porozumět postupně stále náročnějším textům mě motivovalo k dalšímu pronikání do tajů německého jazyka.
V době volby studijního zaměření a tedy budoucí profesní orientace jsem uvažovala o různých směrech od matematiky po historii, ale nakonec zvítězily právě cizí jazyky - rozhodla jsem se pro studium němčiny a angličtiny na tehdejší Katedře překladatelství a tlumočnictví (dnes Ústav translatologie) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Pomohla vám dobrá znalost němčiny v profesionální kariéře? Jak jste využila znalosti němčiny ve své profesní kariéře?
Po ukončení studia jsem přibližně dvě desetiletí pracovala s němčinou jako překladatelka a tlumočnice. Nejprve jsem působila v překladatelském oddělení ministerstva zahraničních věcí.
Počátkem devadesátých let mi vývoj událostí v oné jedinečné historické době přinesl skutečně jedinečnou profesní příležitost a zároveň výzvu: práci tlumočnice a překladatelky pro pana prezidenta Václava Havla. V této roli jsem doprovázela pana prezidenta na mnoha setkáních s předními politickými osobnostmi německy mluvících zemí a podílela se na překladech jeho projevů, v nichž se vyjadřoval k aktuálním otázkám česko-německých vztahů i vývoje v evropském prostoru. Cítila jsem tehdy mimořádně velký pocit zodpovědnosti za to, aby poselství, které pan prezident Havel svým zahraničním partnerům přinášel, nebylo „ztraceno v překladu".
Je pro vás němčina důležitá i mimo profesi? Zajímáte se o kulturní dění, literaturu apod. v německy mluvících zemích?
V současné době sice s němčinou tak často nepracuji ve svém profesním životě, ale snažím se si kontakt s německým jazykem i s německým prostředím udržovat.
V nedávném období jsem se angažovala v Rotary klubu Prag Bohemia, který sdružuje německy mluvící rotariány působící v Praze. Na schůzkách klubu jsem měla možnost vyslechnout v němčině přednášky jeho členů či hostů na pestrou škálu témat z nejrůznějších oblastí života i sama se zapojit do debat vedených v německém jazyce.
Ráda si v němčině přečtu knížku - zejména historickou literaturu, ale potěší mě i dobrá detektivka. Pokud mám více času, vezmu si zároveň německý originál a český překlad, nebo německý překlad a originál v češtině nebo v angličtině, porovnávám obě verze a zamýšlím se nad alternativními překladatelskými řešeními. Tím se tak trochu vracím do svých studentských let; diplomovou práci na fakultě jsem věnovala překladu historických reálií v románech Liona Feuchtwangera.
A velice ráda jezdím na dovolené na krásná místa v Německu a v Rakousku, do krajů hor, jezer a řek s bohatou a zajímavou historií, kterou může návštěvník lépe poznat, když ovládá místní jazyk.
Cílem projektu „Němčina pro úspěšnou kariéru je vytvářením přímých kontaktů podporovat setkávání a spolupráci mezi školami a firmami a vytvářet tak praktické podněty pro výuku německého jazyka. Nad projektem převzal záštitu německý velvyslanec v České republice, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Podrobné informace o projektu najdete na www.goethe.de/dfk.



Mohlo by Vás zajímat
Rychlá navigace
