Český klavírní virtuos Rudolf Firkušný byl hvězdou prvního ročníku Pražského jara, kdy se vrátil z americké emigrace ověnčený aureolou mezinárodně proslulého a respektovaného umělce. S Dvořákovým a jemu dedikovaným koncertem Pavla Bořkovce vystoupil na dvou večerech s Českou filharmonií v Rudolfinu a ve Smetanově síni na recitálu s díly Fryderyka Chopina, Bedřicha Smetany, svého učitele Leoše Janáčka, blízkého přítele Bohuslava Martinů, Igora Stravinského a Samuela Barbera. Na pódia obou pražských koncertních síní se Rudolf Firkušný vrátil až po dlouhých čtyřiačtyřiceti letech. Přijel hned po sametové revoluci a v roce 1990 přednesl na Pražském jaru s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem 2. klavírní koncert Martinů, jehož premiéru uvedl v Praze ještě před válkou v roce 1935 pod taktovkou Václava Talicha.

Naposledy jsme velkého umělce slyšeli na Pražském jaru v roce 1992 opět s Filharmoniky a Bělohlávkem v Dvořákově koncertu a na nezapomenutelném recitálu s Josefem Sukem. V dalším roce Firkušný předsedal mezinárodní jury klavírní soutěže a ve stejném roce 1993 byl jmenován prezidentem Pražského jara. Dokonce plánoval usadit se v Praze, ale ze svobody v bývalé vlasti a z návratů domů se dlouho netěšil. Zemřel v červenci roku 1994 ve Staatsbourgu ve Spojených státech. S pojmenováním klavírní soutěže na počest Rudolfa Firkušného souhlasili jeho dcera Veronika a syn Igor, kteří žijí v USA a kteří se osobně zúčastní finálových koncertů. Spolupracujícím partnerem 66. ročníku festivalu Pražské jaro je Česká informační agentura.

Charles Olivieri-Munroe na fotografii Ivana Malého.