Pane řediteli, jak jste byl spokojený s dnešním koncertem?

Měl jsem velkou radost z toho, že to především dobře dopadlo, protože velké koncerty jsou samozřejmě také poměrně velmi náročné na technické okolnosti. Z toho jsme samozřejmě měli trochu strach. Poprvé jsem vkročili do prostředí, které je pro klasickou hudbu velmi nezvyklé. Ale zdá se, že to dobře dopadlo, diváků přišlo mnoho. Prodali jsem asi 90 % kapacity.

Při mnichovské premiéře tohoto monumentálního díla 12. září 1910 vystoupilo celkem 1005 účinkujících. Kolik účinkujících jsme mohli sledovat na dnešním pražském provedení?

Členů orchestrů bylo 150, byly to spojené orchestry České filharmonie a Symfonického orchestru Severoněmeckého rozhlasu. Dále vystoupilo 320 členů šesti sborů a také osm sólistů.

Takže jsme v Praze 2011 premiéru nepřekonali?

Naším cílem nebylo překonávat mnichovskou premiéru . Ale myslím, že ta kvalita byla velmi dobrá, moc se nám to líbilo.

Pražský koncert řídil přední světový dirigent Christoph Eschenbach, jak byl spokojen s podmínkami pro nastudování?

Pan dirigent byl velmi v pohotový, myslím, že se ukázalo, že kromě toho, že je to skvělý umělec, tak je i výborný organizátor. Dávat dohromady takhle velký aparát není jednoduché a ty první technické zkoušky byly opravdu velmi náročné nejen organizačně, ale i technicky. Byl skutečně velmi vstřícný a rozumný.

Byla to jeho první Mahlerova 8.symfonie?

Určitě ne, protože nám říkal, že ji dělal třeba v Paříži, také ve sportovní hale, ve srovnatelném prostoru s pražskou O2 Arénou.

Měl jste příležitost s ním mluvit, srovnával výkony v Paříži a Praze?

To myslím, že by asi ani neudělal. Ale je pravda, že je to dirigent , který se tu posledních letech objevuje relativně často. Spolupracuje s Českou filharmonií, teď jsme ho zde měli na tomto projektu a není to naposled. Předpokládáme , že v roce 2013 by měl přijet s Orchestre de Paris, jako jejich dneska vlastně už bývalý šéfdirigent, který tam zůstal v úzkém pracovním kontaktu.

Děkujeme za rozhovor.