Večer nazvaný Tango Soirée představil tuto tradiční součást argentinské kultury po hudební i taneční stránce a na závěr návštěvníky osvěžil i ochutnávkou argentinského vína. Zaplněná Zahrada Kooperativy vyslechla v podání Tria Accordo průřez různými podobami tanga, habanery a milongy. Od směsi z opery Carmen a ukázek z díla Isaaca Albeníze a Maurice Ravela, tedy skladatelů klasické hudby, jež podlehli módní exotické vlně, zavedlo trio návštěvníky i do samotné Argentiny a představilo tvorbu Angela Gregoria Villoldy a Astora Piazolly. „Piazolla je uměleckým završitelem vývoje tanga. Sám byl vzdělaným hudebníkem, znal moc dobře vývoj a místo, kdy do něj vstoupil, aby navázal a pokračoval. Ke španělskému základu dodal trochu námořnické habanery, špetku černošského candombé, italské melodiky a jazzu," upřesnil k programu kytarista Petr Paulů a dodal: „život má skurilní škleb, naději střídá zklamání, beznaděj se utápí v alkoholu, tak zní tango." A opravdu, víra - naděje - zklamání, to jsou hlavní emoce, které v sobě tento hudební styl, vzniklý v reakci na rozčarování přistěhovalců z nelítostné reality a rozplynutí iluzí o rychlém zbohatnutí, nese.´

Rozpolcenost a zoufalství ústící v touhu alespoň po fyzické rozkoši, jež je přetaveno do uhrančivé rytmické hudby, Trio Accordo interpretačně zvládlo. Hudební seskupení vystoupilo ve složení housle, kytara a akordeon, který Ladislav Horák vystřídal navíc nejednou i za bandoneon, nepříliš známý druh knoflíkové tahací harmoniky typický právě pro tango. O taneční část programu se postarali Zuzana a Jiří Pokorní, kteří v sobě nezapřeli baletní um. Jejich tango nebylo jen o syrových živelných vášních, neskrývalo v sobě navíc i baletní krásu. Tanečníci v černorudých šatech předvedli řadu nelehkých figur a vyzvali k tanci i zástupce publika. Komorní odlehčený večer v zahradě se za relativně příznivého počasí stal pro přítomné příjemnou letní kratochvílí.