Jak hodnotíte letošní ročník?

Bez sebechvály se domnívám, že se letošní ročník podařil. Produkčně i umělecky nejnáročnější bylo provedení Mahlerovy Symfonie č. 8 v O2 areně, ostatní koncerty proběhly standardním způsobem, jenom nás zamrzela nešťastná shoda onemocnění obou zpěváků, kteří měli na festivalu své recitály - Dawn Upshaw a Thomase Quasthoffa. Tak trochu náplastí na uvedené svízele byl velký úspěch mladých pěvců Národního divadla a zájem o alternativní „scénický koncert" Heinera Goebbelse I went to the house but did not enter v Národním divadle v podání vokálního ansámblu Hilliard Ensemble. Velmi silná orchestrální účast symbolicky vyvrcholila skvělým výkonem Berlínských filharmoniků se Simonem Rantlem.

Co vás nejvíce zaujalo?

Největší radostí pro nás byl úspěch Symfonického orchestru Pražské konzervatoře s Jiřím Bělohlávkem při zahajovacích koncertech. Potvrdil se náš předpoklad, že mladí hudebníci - studenti využijí s nadšením příležitost vstoupit do profesionálního systému umělecké přípravy a produkce. Nezklamali jsme se!

Chystáte do budoucna nějaké novinky?

Půjde i o návraty - opětovně se vrátíme k večerním hodinovým koncertům - nokturnům. Každý ročník je něčím nový a nezaměnitelný, určitě se chceme ještě více zaměřit na mladou generaci, a to jak průběžným vzděláváním publika, tak některými specifickými koncerty pro ty, kteří se zbytečně ostýchají setkat se s klasickou hudbou.

Fotografii Romana Bělora poskytl festival Pražské jaro.