Podle manažera v oddělení poradenských služeb společnosti Deloitte Aleše Krejdla bude však zásadní až počet stávajících klientů, kteří využijí v roce 2013 možnost převést prostředky z transformovaných fondů do nových účastnických fondů a vznik důchodových fondů ve II. pilíři. Krejdl nastiňuje tři možné scénáře. Pesimistický reflektuje negativní nálady ve společnosti, obavy z politických rizik a neochotu zprostředkovatelů prodávat kvůli nízkým provizím (cca 500 tisíc osob). Optimistický scénář počítá s aktivním zapojením zprostředkovatelů a 2 až 3 miliony účastníků II. pilíře. Třetím scénářem je kombinace dvou předešlých, počet účastníků bude zhruba 1 až 1,2 milionu.

Rusnok v této souvislosti uvádí 0,5 až 1 milion účastníků II. pilíře, což je v rozporu s predikcí ministra financí Miroslava Kalouska (až 2,5 milionu osob). Kalouskův odhad považuje za nadhodnocený rovněž většina fondů. Například podle viceprezidenta AXA PF Mojmíra Boucníka je rovněž třeba počítat s variantou, že se do II. pilíře zapojí jen 0,5 milionu lidí. K faktorům, které budou negativně působit na celkovou účast, počítá generální ředitel ČSOB PF Stabilita Karel Svoboda dobrovolnost produktu a jeho výhodnost spíše pro osoby nižšího věku a s příjmem blížícím se průměrné mzdě.

Situace na straně nabídky penzijních produktů je rovněž nejistá. Rusnok v této souvislosti uvádí, že by produkty v rámci II. pilíře mohlo nabízet 8 až 10 subjektů. Krejdl odhaduje při pesimistickém scénáři počet na 5 až 7 a maximální počet při optimistickém scénáře pak na 12 subjektů. Za jednu z překážek pro některé penzijní společnosti vzniklé ze stávajících fondů považuje Svoboda požadavek na počáteční kapitál ve výši 300 milionů Kč. Podle provozního ředitele Allianz PF Libora Nováka lze však očekávat i to, že se do penzijní reformy zapojí rovněž banky.