V prvním pololetí letošního roku pokračovala stagnace neživotního pojištění, objem předepsaného pojistného se pohybuje těsně pod loňskou skutečností ve stejném období. Jedním z problémů tohoto segmentu pojištění určitě je i skutečnost, že letošní povodňová vlna dává za pravdu spíše již po roce 1997 deklarovanému názoru meteorologů, že dochází k trvalé změně v distribuci vodních srážek a následně i k zvýšení povodňové frekvence na našem území. Na eskalaci povodňového nebezpečí pojišťovny pochopitelně reagují, jednak zvyšují sazby za povodňové riziko, jednak zpřísňují podmínky pojistitelnosti staveb v povodňových zónách, jinými slovy významně rozšiřují výluky z pojištění proti povodni. Určitým faktorem stagnace může být i konkurence na pojistném trhu, příkladem za všechny mohou být sazby pojistného za pojištění korporátních motorových vozidel (tzv. flotil), které se pohybuje na hranici postačitelnosti. Jistý vliv může mít i obecně platný fakt, že zprostředkovatelé korporátního pojištění, makléřské firmy, se snaží kompenzovat si v důsledku krize nižší objem byznysu tlakem na výši provizí vůči pojišťovnám.

Až překvapivě se však daří životnímu pojištění. Objem předepsaného pojistného za první pololetí meziročně stoupl o více než pětinu. Do určité míry je i překvapivé, že zatímco idea mezisektoriální integrace utrpěla v důsledku krize ve světovém měřítku značné šrámy, na českém pojistném trhu se tzv. bankopojišťovací strategii (zaměření na prodej životních produktů v rámci produktové konvergence ve skupině) dobře daří. Pojišťovny v bankovních skupinách vykazují v životním pojištění vysokou dynamiku, v důsledku úspěchů v získávání zejména jednorázově placených životních pojištění v prvním pololetí letošního roku se tyto pojišťovny posouvají na přední místa v tabulce tržních podílů (ČSOBP 3., Komerční pojišťovna 5., Pojišťovna ČS 7. a ING 9. místo).