Husták (BBH): Penzijní reforma bude příležitostí i výzvou

  • 20. 12. 2011

Na dotazy ekonomické redakce ČIA odpovídal Of Counsel advokátní kanceláře BBH Zdeněk Husták. V odpovědích se věnoval problematice českého pojišťovnictví a vlivy regulace, která se v Bruselu pro evropský pojišťovací trh chystá.

 

Jaké příležitosti se v odvětví pojišťovnictví podle Vás momentálně nachází? S jakými problémy se naopak v současné době potýká?


Příležitosti:
Velkou příležitostí pro pojišťovny bude plánovaná penzijní a zdravotnická reforma. O tom nás přesvědčují i zkušenosti z ostatních zemí s podobným systémem, který se hodlá zavést i u nás.
Vedle toho nelze ignorovat skutečnost, že v loňském roce došlo téměř k 100 % nárůstu objemu hlášení pojistných událostí, které byly zapříčiněny přírodními živly (sněhová kalamita, krupobití, povodně atd.). Tím došlo i k více než dvojnásobnému nárůstu částky, která byla vyplacena pojišťovnami poškozeným. Takový to stav znamenal výrazný nápor na pojišťovny a jejich zaměstnance, kteří se touto problematikou zabývají. Dle klimatické předpovědi lze bohužel předpokládat pokračování tohoto trendu - z mimořádných událostí se časem mohou stát události běžné.
Problémy:
Velká míra nejistoty v současnosti přetrvává kolem zaváděn nového regulatorního režimu pro pojišťovací sektor. Směrnice Solvency II a na ni navnazující velmi rozsáhlá prováděcí opatření přináší řadu koncepčních změn pro fungování pojišťovacího trhu. Nová pravidla pro solventnost a obezřetnost podnikání výrazně zvyšují nároky, což přinese nelehkou situaci především pro menší pojišťovny. Stejně tak s opatrností bývá nahlíženo na připravovanou legislativu o zprostředkování retailových investičních produktů (PRIPs), jejíž cíl je spatřován ve snaze zajistit stejnou úroveň ochrany spotřebitelů, pokud jde o finanční služby. Legislativní návrh, který bude tuto směrnici transponovat, se chystá na rok 2012.
Jako problém se jeví obchodní praktiky některých pojišťovacích zprostředkovatelů, kteří vedle sjednávání pojistných smluv, které nejsou zcela vhodné pro pokrytí rizik a potřeb klientů, motivují klienty k častému rušení stávajících pojistných smluv a uzavírání smluv nových. Rovněž jako nedostatek vnímám omezenou schopnost některých zprostředkovatelů fungování příslušného pojistného produktu vysvětlit včetně rizik, které se s ním pojí. To je obzvláště důležité např. v případě investičního životního pojištění, kdy riziko negativního tržního vývoje podkladové investice nese zpravidla klient.

 

Jaké regulace, legislativní změny či jiné státní zásahy ovlivnily nebo ovlivní pojišťovnický trh? (Solvency II atp.)


Kromě výše uvedených evropských směrnic Solvency II a PRIPs je třeba věnovat pozornost návrhu nového občanského zákoníku, který byl již schválen Poslaneckou sněmovnou a čeká ho projednávání na půdě Senátu. Nový občanský zákoník počítá s tím, že pojistná smlouva v něm bude zakotvena jako jeden ze smluvních typů. Úprava v kodexu myšlenkově navazuje na současný zákon o pojistné smlouvě, který nyní tento smluvní typ upravuje. Přesto se předpokládá, že přijetí nového občanského zákoníku způsobí revoluci v pojišťovnictví. Z návrhu totiž vyplývá, že mají přestat platit limity plnění a sazby pro odškodnění, což by mohlo vést k vleklým sporům a zdražit odpovědnostní pojistky.
Další důležitý dokument představuje Bílá kniha o systémech záruk v pojišťovnictví, která má posílit ochranu pojištěnců před nedodržením smluvních povinností ze stran pojišťoven. Evropská komise v ní uvádí svůj záměr zakotvit v pojišťovnictví harmonizované garanční systémy pro případ úpadku pojistitelů. Pokud by takové opatření bylo schváleno, došlo by pravděpodobně k finančnímu tlaku na pojišťovny, které by toto břímě přesunuly zase na své klienty.

 

Jak se díváte na dopady penzijní reformy v ČR na sektor pojišťovnictví? Jak tomu bylo například v SR?


Jaký bude faktický dopad takové reformy na samotné pojišťovny, se ukáže až s poměrně velkým časovým odstupem - nejprve po skončení spořící fáze, kdy účastníci budou prostředky akumulované u penzijních společností svěřovat pojišťovnám na základě pojistných smluv. Tou pravou zkouškou pro celé odvětví ale bude až období, kdy pojistitelé začnou vyplácet penze. Nutno podotknout, že penzijní reforma je velkou příležitostí pro pojišťovny a připravuje jim nové příležitosti.

 

Jaké postavení má pojišťovnický trh ČR/SR v porovnání s členskými zeměmi EU/se státy regionu CEE?


Rozdíl, který bych zde rád zdůraznil je ten, že český trh kopíruje ten západoevropský s určitým zpožděním. To se ostatně potvrdilo i minulý rok. V roce 2010 náš reálný pojišťovnický trh stagnoval a čekal ho patrně osud, který předním nabraly západní trhy. Stagnující celková hospodářská situace nutí řešit jak domácnosti, tak i firmy řadu otázek včetně toho jaká rizika jim aktuálně hrozí a zda a jaké pojištění je pro ně opravdu nezbytné.

 

Jak vnímáte situaci v ČR kolem regulace pojistného sektoru a pojišťovacích zprostředkovatelů?


Systém regulace, tak jak je nastavený v současnosti, se mi zdá poněkud neefektivní. Souhrnně bych ho charakterizoval jako systém s důrazem na formální reglementaci, která však neposkytuje jednoznačné mantinely pro řešení otázek, jako jsou střet zájmů, srovnatelnost informací o pojistných produktech či jednání s odbornou péčí. Za nepříliš šťastné považuji rovněž vyčlenění informačních povinností při uzavírání pojistných smluv do samostatného zákona. V praxi je tak stávající úprava obtížně vynutitelná Do budoucna bude proto výzvou tento nevyhovující stav změnit a i ve světle transpozice Solvency II. Ministerstvo financí nyní pracuje na zásadních novelizacích předpisů v pojišťovacím sektoru a předpokládám, že současně s penzijní reformou se dočkáme i změn ve sféře regulace pojistného sektoru a pojišťovacích zprostředkovatelů.

 

Jak vnímáte současnou oživující se situaci na finančních trzích? Jaká rizika z vaší pozice ještě vnímáte jako stále trvající v českém/slovenském prostředí?


Není zatím vhodné hovořit o nějaké oživující se ekonomické situaci. Události posledních několika měsíců nám ukazují, že cesta k opravdové stabilizaci a nastartování ekonomiky bude ještě dlouhá. Ba spíše se domnívám, že i pro léta následující bohužel nebudeme moci mluvit o nějakém zásadním oživení. Řada analytiků varuje, že nás s jistou mírou pravděpodobnosti čeká „promarněná dekáda".

 

Jak se v konečném důsledku projevilo zrušení výjimek v evropské směrnici Unisex? (Pokud vůbec)


Musím zmínit, že rozhodnutí Evropského soudního dvora, kterým došlo ke zrušení výjimek, považuji za velmi nešťastné. Tyto výjimky totiž vycházely z odůvodněných a podložených statistických dat. Pojišťovny tím pádem budou muset pro příště kalkulovat výši pojistného bez přihlédnutí k logickým korektivům, jakými jsou demografické skutečnosti. Bohužel se nejedná o jediný případ, kdy je určité soudní či politické rozhodnuté postavena na ignoraci skutečného stavu věcí - a to zejména v dlouhodobém horizontu přináší další rizika.

 

Jak se vyvíjelo podle Vašeho názoru riziko/četnost pokusů o pojistné podvody v průběhu finanční krize? Pozorovali jste nějaké zajímavé změny v chování pojištěných v tomto ohledu?


Obecně platí, že čím se lidem daří hůře, tím více se snaží získat peníze za jakoukoliv cenu. Roky předcházející nám ukázaly nelichotivou skutečnost, pojistných podvodů stále přibývá. V roce 2010 byl tento nárůst oproti roku 2009 vyčíslen na cca 14%. A nárůst pojistných podvodů se očekává i v tomto roce. Lidé, kteří tuto činnost páchají ve velkém či organizovaně se stále snaží najít nové metody, jak získat z pojišťoven plnění, na které nemají nárok. To vytváří tlak na pojišťovny a jejich specializované úseky, které se tímto problémem zabývají.

 

Podle některých analytiků se v úspěšných číslech takzvaných jednorázů skrývá bublinové riziko. Souhlasíte s tím? Proč ano/ne? Jaký je Váš názor na toto specifikum?


Takzvané jednorázy pro klienty pojišťoven skrývají určité specifické riziko, které souvisí problematikou odhadu vývoje ceny podkladového aktiva. Pokud by totiž nedosáhlo předpokládaného výnosu, dojde tím k poměrnému snížení výplaty klientovi. Na druhou stranu, kdyby pojišťovny měly garantovat minimální výnos z takových produktů, tak by došlo ke zvýšení finančního tlaku na pojišťovny a následného přenosu těchto rizik a potenciálně i ztrát na klienty. Jistě v produktech bývají zabudovány jisté bezpečnostní prvky, je ale otázkou, zda při dlouhodobě negativním vývoji trhu budou fungovat právě tak, jak samotné pojišťovny očekávaly.

 

 

Je podle Vás český trh stále ještě podpojištěný, nebo se již „dorovnal" se zeměmi západní Evropy?


Zde musíme rozlišovat kvantitativní i kvalitativní stránku problému. Z pohledu kvantitativního, tedy z hlediska průměrného pojistného na obyvatele, pořád za vyspělými státy západní Evropy zaostáváme. Nemůžeme se rovnat se starými unijními státy bohužel ani po stránce kvalitativní. Pojišťovny u nás stále nenabízejí takovou úroveň produktů a služeb jako je tomu v západoevropských zemích.

 

Lze v současnosti pozorovat na trhu nějaké zásadní trendy, na které chcete ze své pozice upozornit?


Možná sem patří snahy o poskytování nezávislého finančního poradenství. Tento trend k nám přichází ze západu. Například ve Velké Británii je tlak prodej pojistek přímo v rámci nezávislého poradenství a omezení neúměrně vysoké provize zprostředkovatelů.
Za zmínku nepochybně stojí rozvoj prodeje prostřednictvím internetu či snahy o zjednodušení a zpřístupnění produktové nabídky pro klienty, např v podobě jedné zmlouvy zahrnující více pojistek.