Český export je závislý na EU, jeho klíčovou složku stále tvoří montovny

Poradenská společnost NSG Morison, která je auditorem prestižní soutěže českých exportérů Exportní cena DHL UniCredit pod záštitou agentury CzechTrade, vypracovala analýzu z výstupů od 67 exportérů formou dotazníku a osobního rozhovoru. Statistiky ukazují Česko jako exportní velmoc se špatnou exportní diverzitou, ale s o to většími ambicemi exportérů dobýt nové trhy.

Do letošního ročníku soutěže nakročilo 54 % společností vůbec poprvé. Celkový obrat firem zařazených do finálního hodnocení činil 26,5 mld. Kč za rok 2015 s celkovým objemem vývozu 14 mld. Kč. Největší počet přihlášek bylo podáno z Prahy, Zlínského a Jihomoravského kraje. Podíl exportu na celkovém obratu činil za všechny soutěžící společnosti více než polovinu, konkrétně 53 %.
 
„Česká republika má stále příznak montovny s klasickým scénářem dovozu komponentů pro výrobu produktu. Nejvíce se jedná o počítačové komponenty a automobilový průmysl. Avšak díky stárnoucí populaci s poptávkou po zdravotnických přístrojích a vybaveních nemocnic si exportéři uvědomují čím dál tím větší nutnost diverzity exportu a nutnost nezávislosti na německém trhu či potenciálu na trzích mimo EU,“ konstatuje Petr Šíma, partner poradenské společnosti NSG Morison a partner Exportní agentury.
 
Je nutné snížit závislost exportu na EU a Německu
Česká republika je závislá při vývozu zboží z 83,4 % na zemích EU. Hlavních dovozním i vývozním partnerem ČR je Německo se skoro 39% podílem. Tato závislost není ideální. Jakékoli ekonomické zakolísání v regionu může českým firmám i ekonomice přinést velké problémy. Samotní exportéři jsou si diverzity exportních trhů vědomi a jejich ambicí je jít i na trhy mimo EU. Dokazuje to i exportní růst do afrických zemí, kde jsou čísla zatím sice zanedbatelná, nicméně jde o region se značnou dynamikou a potenciálem. Exportéři vidí šanci například v Ugandě, Etiopii či Ghaně. Africký trh má nyní 10 procent.  Letos se českým exportérům daří kolem Středozemního moře a překvapivě i na Ukrajině, kde je už stabilnější situace a daří se tam především zemědělským exportérům. Ukrajina je vizí pro mnoho nových budoucích exportérů, jelikož je potřeba zde nahradit chybějící odpadlé ruské dodavatele. Úskalím je silná byrokracie, špatná vymahatelnost práva a značná korupce.
 
Velkou budoucnost vidí exportéři stále v Číně, Rusku či například v Brazílii. Přesto hodnota českého vývozu do těchto zemí zatím stagnuje, bez větších výkyvů. Překvapivý exportní nárůst vykazuje v roce 2016 například Albánie či Makedonie. Největším překvapením je však Izrael, je třetím největším odbytištěm českých produktů mimo Evropu – první dvě příčky drží i letos USA a stále Čína. Přestože sledovaný vzorec exportérů vykazuje růst exportu, jde jen o lehký nárůst, což je varovné z hlediska ztráty dynamiky. Meziroční srovnání objemu exportního zboží na klíčové trhy stagnuje. Nicméně dle ekonomické prognózy i optimismu samotných exportérů jde snad jen o dočasný útlum zahraničního obchodu.
 
Česko je stále dominantní exportní montovnou
Růst průmyslové výroby je pro ČR zásadní, protože podíl průmyslu (včetně stavebnictví) na hrubé přidané hodnotě činí v ČR 32,5 % (nejvyšší podíl v EU) a dává práci téměř 29 % pracujících osob. Právě auta, ale také počítače, se objevují mezi hlavními položkami českého vývozu.  Bohužel je nutné dodat, že se jedná o výrobu s velmi malou přidanou hodnotou. Stárnoucí populaci signalizuje nárůst poptávky po zdravotnických přístrojích a vybaveních nemocnic. Velkému zájmu se těší též firmy zaměřené na technologie, strojírenství, ale také biopotraviny. Tradičním vývozním artiklem zůstává české sklo, pivo a bižuterie.
 
Exportéři také uvádějí, že se cítí adekvátním partnerem jiným zahraničním firmám při výběrovém řízení na dodání zakázky. K tomu jim bezesporu pomohl i fakt, že zahraniční firmy šetří náklady a stále aktivněji hledají nové a nové levnější dodavatele. České firmy, které se dobře etablovaly na cizích trzích, mají převážně dobrou pověst, co se kvality týče, ale s nižší cenou. Což je pro firmy velice důležité. Tímto se vysvětluje i vyšší nárůst exportu u zemí, které se dostávají z ekonomické krize, a tudíž berou kvalitu versus cenu jako klíčovou.
 
Dominantní Čína a Rusko, propad u arabských zemí
Vývoz do Ruska je pro exportéry stále dominantní a jeho objem je v poslední době stabilní. Podobný vývoj je také v případě Číny. Přestože je objem vývozu do Číny značný, ve srovnání s dovozem čínského zboží je jeho hodnota zanedbatelná. Hodnota dovozu z Číny převyšuje vývoz přibližně 8krát. Přestože tyto trhy vedou, exportéři právě tyto trhy označili jako nejvíce problematické. V Asii se dále zvýšil meziročně zájem o země jako je Indie či Pákistán.
Výrazný propad lze sledovat u zemí, jež jsou závislé na vývozu ropy, plynu a dalších komodit. To má dopad na vývoz českých firem do Alžírska či Saúdské Arábie. Též vývoz do Egypta stagnuje, a to kvůli stagnujícímu místnímu turistickému ruchu. Zájem o turecký trh však roste již několik let. Velké exportní problémy byly též spojené se zeměmi Severní Ameriky, což nejvíce způsobují vysoké exportní náklady.  Přesto každý pátý exportér svoji budoucnost vidí právě v Severní Americe a zájem o ni roste.
 
Čeští exportéři mají velké ambice
Exportní podíl firem lehce rok od roku stoupá. V loňském roce průměrný procentní objem obchodu firem tvořil z 56 % export, což je o 5 % více než např. v roce 2013. 41 % exportérů má v dané zemi vlastní pobočku, 65 % v daném teritoriu využívá pomoc místních firem či obchodníků. 6 % firem má v dané zemi také svoji výrobu. V následujících třech letech chce pouze 20 procent firem udržet export na letošních hodnotách, většina chce však exportně růst.  Padesát procent firem chce posílit své postavení na současných trzích, druhá polovina chce proniknout na trhy nové. V průběhu tří let se nejvíce budou snažit o vstup na ruský a americký trh.
 
Za nejdůležitější při exportu považují exportéři dobrou znalost potřeb místních zákazníků.  Dobrá prodejní schopnost zaměstnanců je klíčová pro 30 % exportérů, stejně tak jako znalost místních regulací a předpisů.  Unikátnost svého produktu vidí 30 % exportérů jako jednu ze silných stránek při exportu. Nutnost nových technologií či udržení nákladů na dopravu vidí jako nutnost přes 80 % exportérů. Polovina exportérů bude v budoucnu věnovat větší náklady i do propagace a marketingu svého exportního zboží.
 
Prognózy a statistiky
Český export by měl těžit ze zlepšujících se vyhlídek evropských ekonomik a také z růstu zakázek v Německu.  Na druhou stranu by se exportéři měli pomalu připravit na konec pro ně příznivého období stabilního kurzu české koruny, který pravděpodobně přijde už v průběhu roku 2017 v důsledku ukončení kurzového závazku České národní banky. Tohoto faktu se obává přes 80 % exportérů. Nikdo však nezmínil obavy z důsledků Brexitu, který též bude mít v budoucnu na exportéry vliv.
 
Za největší dosavadní překážku ve svých aktivitách vidí exportéři nedostatečné finance a nedostatek kvalifikovaných lidí. Největším přínosem bylo těchto 7 nejčastěji uváděných odpovědí: nalezení strategického partnera, lepší propagace, získání certifikátů kvality, nové nebo unikátní technologie, diverzifikace trhů, lepší znalost místního trhu a kreativní koncepty prezentované na světových výstavách.
 
Exportéři by nejčastěji uvítali pomoc s hledáním zaměstnanců, snížení administrativní a byrokratické zátěže při žádostech o podporu z fondů EU, resp. rozpočtu ČR., stabilnější kurz CZK/EUR, jednodušší předpisy v rámci EU, pomoc při orientaci a znalosti místních poměrů, dotace na výstavy a lepší státní podpora, lepší financování výrobních podniků, lepší propagaci přes zastupitelstva v dané zemi, více odborných školení podporu exportu nejenom od agentury CzechTrade  a pružnější jednání
s financujícími bankami.