Osobnosti doporučují: Klára B. Follová

Tento týden je hostem rubriky Osobnosti doporučují Klára B. Follová. Klára B. Follová je jednou z nejžádanějších televizních a filmových producentek u nás. Podílela se na založení kulturního centra Meetfactory a věnuje se i publicistice. V poslední době pracovala na takových seriálech, jako jsou Kriminálka Anděl, Gympl s (r)učením omezeným nebo populární sitcom Comeback.

Na čem právě pracujete? 


Aktuálně s mým štábem dokončujeme výrobu čtvrté řady televizního seriálu Kriminálka Anděl, jehož jsem producentkou. Na Kriminálce jsem pracovala dlouho, měli jsme hodně přes sto natáčecích dnů a natáčení nebyla žádná brnkačka. Třeba takové letní průtrže mračen vám dokáží v natáčecím plánu udělat pěknou paseku. Ale všechno dobře dopadlo a teď už se blížíme do finále. 



Jaká kulturní událost vás v poslední době zaujala? 


Momentálně jsem nadšená americkým filmem Chlapectví, který vznikal ojedinělou metodou časosběrného hraného natáčení po dobu dvanácti let. Z televizní tvorby mě zaujal třeba komediální seriál z prostředí ženské věznice Orange Is the New Black, který byl natočen pro internetovou společnost Netflix. Úspěch zmíněného seriálu a také dřívějšího projektu Netflixu politického dramatu House of Cards, ukazuje, že televize už dnes zdaleka nemusí být prvotním distribučním kanálem hraných seriálů.
 
Oba dva pořady dokonce posbíraly několik televizních cen Emmy. Inspiraci pro svoji práci na Kriminálce Anděl hledám v zahraničních seriálech stejného žánru. Mezi moje nejoblíbenější patří třeba švédsko-dánská kriminálka Bron/Broen, dánský Zločin nebo americký Temný případ. V literární oblasti mě zasáhla kniha Syn správce sirotčince – román o bezútěšném životě v Severní Koreji. 
  


Na co byste pozvala naše čtenáře?
 

Ráda bych je pozvala ke sledování právě mého posledního projektu – nové řady Kriminálky Anděl. Ta běží tento podzim každou neděli od 20:20 na televizi Nova. A až dokoukáte Kriminálku, navrhuji vzít do ruky knížku. Já momentálně pokračuji ve své severokorejské sérii a čtu Útěk z tábora 14. Tahle kniha je ještě děsivější než zmíněný Syn správce sirotčince – nejde totiž o fikci, ale o autentické svědectví o tamním šíleném režimu.